|
|
Vnitrostranická demokracie a zkušenosti z první republiky na příkladu Agrární strany
Brožek, Matěj ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Vnitrostranická demokracie a zkušenosti z první republiky na příkladu agrární strany Abstrakt a klíčová slova Autor se v práci zabývá tématem vnitrostranické demokracie za první republiky. Svou pozornost věnuje především prvorepublikové agrární straně. Konkrétně zkoumá, jakým způsobem byla agrární strana vnitřně uspořádána a zda v jejím rámci byly dodržovány zásady vnitrostranické demokracie. Kromě toho autor analyzuje právní prostředí první republiky v oblasti regulace politických stran a hodnotí jeho možné dopady na vnitrostranickou demokracii tehdejších politických stran. V první části práce autor popisuje vnitřní poměry agrární strany. Autor se zabývá všemi oblastmi činnosti této strany a při jejím zkoumání postupuje podle systematiky jejího organizačního řádu. Blíže se věnuje významným osobnostem strany, vnitrostranickým rozporům nebo politické situaci strany na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Kapitoly věnované agrární straně shromažďují informace, na které v dalších částech práce autor aplikuje teoretické koncepce. Druhá část práce se zabývá právním zakotvením politických stran. Legislativa první republiky v oblasti politických stran nebyla podle autora dostatečná. Autor proto v práci analyzuje především příbuzné právní úpravy, které byly na politické strany různým způsobem aplikovány. Podrobně se...
|
|
| |
|
|
Vývoj agrární strany v období 1. Československé rapubliky
Štuller, Jan ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj české, později československé agrární strany. V práci jsou popsány okolnosti vzniku agrární strany a její postupný rozmach ještě před vznikem Československa. Jsou zmíněni zakladatelé a první političtí představitelé strany z druhé poloviny 19. století. Popsán je postoj agrární strany během první světové války a v době vzniku samostatného státu. Důraz je však v práci kladen především na politické působení strany během První Československé republiky v rozmezí let 1918-1935. Práce popisuje výsledky voleb od roku 1920 do roku 1935, dále rozebírá vznik a působení vládních koalic. V textu je podán přehled o agrárních politicích, kteří zastávali nejvyšší vládní funkce a uskutečňovali důležitá politická rozhodnutí. Práce se věnuje postupnému rozvoji strany v období První republiky a také jejím vnitrostranickým konfliktům. Popisuje stranické sjezdy a organizační vzestup strany. Znázorňuje postoj agrárníků k jiným politickým stranám či k prezidentům republiky. Dále jsou v práci popsány programové požadavky a cíle agrární strany od jejích počátků až do roku 1935. V textu je charakterizována myšlenka agrarismu, ideového základu agrární strany. Také je rozebrán dobový tisk strany a jejích politických oponentů v počátcích vzniku strany a poté v období parlamentních voleb....
|
|
|
Prof. JUDr. Cyril Horáček, politik a národohospodář
Smutný, Zdeněk ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
7 Předkládaná práce je biografií profesora JUDr. Cyrila Horáčka, který byl významným národohospodářem, pedagogem a politikem na přelomu a zejména v první třetině 20. století. Zkoumá jeho životní osudy a osobnostní vývoj s akcentem na jeho profesní dráhu národohospodáře, pedagoga, jakož i politika, s přihlédnutím k jeho soukromým aktivitám a zájmům. V několika kapitolách, zvláště pak v kapitole věnující se národohospodářství, zasazuje jeho odborné názory a práce do kontextu tehdejšího ekonomického myšlení a srovnává je s prací a myšlenkami ostatních tehdejších významných českých národohospodářů.
|
|
|
Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát
Kaucká, Kristýna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Předkládaná práce se snaží postihnout situaci v období první republiky na Křivoklátsku. Ve svém úvodu se zaměřuje na historiografické pojetí tématu pozemkové reformy, dále se zaobírá mechanismem fungování pozemkové reformy, jejího institucionálního zakotvení v podobě Státního pozemkového úřadu a právního vymezení. Nastiňuje atmosféru v nově vzniklé Československé republice a její vztah k bývalé šlechtě. Dále se zaměřuje na obranné mechanismy bývalých šlechticů a na konkrétním příkladě posledních soukromých majitelů hradu Křivoklát rodiny Fürstenbergů ukazuje fungování Svazu československých velkostatkářů a Svazu německých velkostatkářů a činnost Maxmiliána Egona Fürstenberga v nich. Práce se na pozemkovou reformu soustředí ve vztahu k půdnímu fondu, důlnímu majetku, akciového podílu v Buštěhradské dráze a nemovitostem. Snaží se zmapovat vzniklé zbytkové statky na tomto velkostatku a dovozovat, ze kterých sociálních skupin pocházeli nabyvatelé těchto statků. Ve vztahu k pozemkové reformě na Křivoklátsku zaznívalo podezření z korupce hlavně ze strany komunistických poslanců, což práce mapuje na článcích vycházejících v Rudém Právu, interpelaci předložené vládě a spisku s názvem "Zašantročené Křivoklátsko". V této souvislosti nezůstává stranou zájmu ani podezřelé hospodaření ředitele velkostatku Karla...
|
|
|
FRANTIŠEK MACHNÍK - život agrárního politika a ministra národní obrany
KOPECKÝ, Lukáš
Předkládaná diplomová práce přibližuje životní osudy posledního politického ministra národní obrany první Československé republiky Františka Machníka. Jako představitel agrární strany byl jedním ze symbolů armády 30. let. V době celoevropské snahy o zoufalé udržení versailleského mírového systému včas pochopil, že možný nový vojenský konflikt je zcela reálný. Stal se propagátorem brannosti národa, zpopularizoval armádu před veřejností a nadchl pro ni tisícovky lidí. Armádě dal techniku i zákonnou oporu. Výrazně se podílel na finančním zajištění stavby pohraničního opevnění. Práce se vůbec poprvé snaží zmapovat Machníkův život od dob studií přes učitelskou a ředitelskou práci k činnosti poslanecké. Všímá si jeho brzkého vstupu do agrární strany a zapojení se do práce Agrárních akademiků. Tříletá ministerská kariéra akcentuje především dva výrazné momenty - Zákon na obranu státu a tzv. Machníkův výnos. Druhá světová válka pak přinesla Machníkovi první utrpení v podobě vyšetřování gestapem a následný rozsudek smrti, posléze změněný na doživotí. Dále se autor zabývá poválečným vyšetřováním a procesem u Národního soudu v roce 1947. Na něj navazuje komunistický proces z roku 1952 a pětiletý trest vězení. Nakonec si práce všímá smutného stáří Františka Machníka po amnestii z roku 1953.
|
|
|
Agrární strana a demokracie (sonda)
Broklová, Eva
Část dosavadní literatury (předlistopadové i polistopadové) přeceňuje pravicovost agrární strany a dalších pravicových stran v politickém systému první republiky a v důsledku toho spatřuje v demokratickém systému významný autoritativní potenciál. Rozpory štěpící společnost, mezi pravicí a levicí, mezi městem a venkovem, průmyslem a zemědělstvím literatura mylně vykládá jako rozpory mezi fašizujícími a demokratickými silami. Příspěvek dál řeší vztah agrární strany a prezidenta Beneše. Archivními dokumenty dokládá, že Edvard Beneš počítal s reformovanou zemědělskou stranou po druhé světové válce. Ze systému stran ji vyřadily konkurenční politické strany Národní fronty.
|
|
| |
host ::
RSS.